Fosfor

Další názvy: Phosphorus, P

Pevné zuby

Fosfor je důležitý stopový prvek v našem organismu. Po chemické stránce se jedná o nekovový prvek, který všichni dobře známe. Fosfor má více chemických modifikací a využívá se jak v zubních pastách, tak třeba i v pracích prášcích či samozápalných leteckých pumách. Při biologickém použití se fosfor nenachází volný, ale je vždy vázaný - třeba ve formě fosforečnanů. V lidském organismu se konkrétně nejčastěji nachází ve formě hydroxyapatitu.

Fosfor je nesmírně důležitý, neboť se jedná o základní stavební jednotku molekuly přenašeče energie - molekuly ATP (adenosintrifos­fát). Krom ATP je fosfor součástí i ostatních nukleových kyselin, účastní se metabolismu cukrů, tuků a bílkovin a v neposlední řadě je složkou měkkých tkání a buněčných membrán.

Fosfor je v lidském těle zastoupen jako druhý nejčastější minerál (prvním je vápník). Jeho obsah tvoří cca 1% tělesné hmotnosti. Průměrný člověk o váze 70 kg má tedy v organismu cca 700 g fosforu. Z tohoto množství je nejvíce zastoupen v kostech a zubech, kde je cca 80 - 85 % fosforu. Zbytek se nachází v již zmíněných měkkých tkáních, buněčných membránách a v krvi, srdci, mozku a svalech.

Účinky fosforu

A čím že je fosfor dále důležitý? Jelikož je jeho regulace v těle spojena převážně s regulací vápníku (v kostech je poměr vápníku a fosforu 2:1), má fosfor podpůrné vlastnosti vápníku a naopak. Zajišťuje tvorbu a udržování pevných kostí a zdravých zubů, zajišťuje udržení pravidelného tepu srdce a je také potřebný pro mozek a nervovou tkáň celkově. Do této chvíle jsme mluvili o anorganické formě fosforu. Organickou formou je fosfor, který je součástí fosfolipidů, fosfoproteinů a nukleových kyselin. Jako takový je zase důležitý pro energetický metabolismus.


Mezi další funkce fosforu v těle řadíme jeho protizánětlivý účinek při hnisavých zánětech, pomáhá při bolesti žilního systému, reguluje správnou funkci ledvin a spolu s vitamínem D pomáhá proti rachitidě. Optimální zásobení fosforem rovněž vyvolává vyšší fyzický výkon a bojuje proti únavě.

Nedostatek fosforu

Vhledem k obsahu fosforu v potravě je jeho nedostatek poměrně vzácný. Pokud dodržujete pravidla zdravého a vyváženého stravování, nemusíte mít o zásobování svého těla žádné obavy. Pokud se přeci jen objeví projevy z nedostatku, jedná se zejména o stavy slabosti, únavy a nervové poruchy. Při kritickém nedostatku dochází k poruchám metabolismu, zvyšuje se lomivost kostí a zubů, dochází ke ztrátě chuti k jídlu, bolestem a ztuhlosti kloubů.

U jedinců postižených nedostatkem fosforu se může také projevit křivice (tzv. rachitis), která je typická u nedostatku vitamínu D. Proto rozeznání skutečné příčiny problémů patří do rukou lékaře a neměli bychom se pokoušet o samoléčbu.

Předávkování fosforem

Předávkování fosforem nemá ve svém důsledku žádné velký fatální vliv na náš organismus. Pokud však budeme dlouhodobě užívat vysoké dávky fosforu, omezíme tím vstřebávání železa a vápníku - tyto mechanismy jsou totiž vzájemně propojeny. Sice si upevníme zásobu fosforu, ale nevědomky si tak poškozujeme zásoby ostatních minerálů.

Nadbytek fosforu může vést i k vápenatění měkkých tkání (zejména ledvin), což vede k jejich poškození. Proto by maximální denní příjem neměl přesáhnout v produktivním věku 4 gramy (400 % DDD) a po 70. roku věku maximálně 3 g (300 % DDD).

 

Tento web používá soubory cookie. Dalším procházením tohoto webu vyjadřujete souhlas s jejich používáním.