Vitamín D3

Další názvy: ergokalciferol, cholekalciferol

Hurá na sluníčko

Vitamínem D se pojmenovává skupina několika vzájemně příbuzných látek, mezi něž patří zejména vitamín D2 a vitamín D3. Vitamín D2 - známý též jako ergokalciferol, vzniká z rostlinného ergosterolu. Oproti němu je pro náš organismus důležitější vitamín D3, známý též jako cholekalciferol, který vzniká přímo v pokožce působením slunečního záření, kde se tvoří fotolýzou 7-dehydro-cholesterolu účinkem UV záření. Aktivní se vitamín D stává až v okamžiku, kdy je transportován do jater a následně přeměněn v ledvinách na aktivní formu.

Účinky vitamínu D

Vitamín D je potřebný zejména při tvorbě a mineralizaci kostí a zubů, při růstu, fyzickém zatížení kostí a při hojení zlomenin. Vitamín D se rovněž používá jako prevence a zmírnění průběhu osteoporózy, ovlivňuje metabolismus vápníku, ledvin, jater a střev. Vitamín D všeobecně tlumí množení buněk, ale podporuje jejich zrání.


Vitamín D si organismus dovede sám vytvořit a to zejména v letních měsících, nebo na jaře.

Čím světlejší má člověk plet, tím více vitamínu D dokáže kůže vyprodukovat. Pro srovnání - Lidé se světlou pletí absorbují 52 - 73 % slunečního světla, lidé s tmavou pletí 3 - 36 %, z toho se následně odvíjí produkované množství vitamínu D.

Jakmile začne chladnější klimatické období a lidé se začnou halit pod vrstvy oblečení, je nutné vitamín D doplňovat do organismu i potravou. Je prokázáno, že právě během zimy lidský organismus čerpá nahromaděné zásoby vitamínu D a na jaře jsou naše kosti obecně náchylnější ke zlomeninám.

Vitamín D dodaný do organismu potravou se vstřebává spolu s tuky z trávicího traktu stěnou střevní. Po vstřebání je skladován v játrech, tuku, v menším množství v kůži, mozku, kostech. Zpětně se vylučuje játry a žlučí.

Nedostatek vitamínu D

Nedostatek vitamínu D se projevuje hlavně u osob vyhýbajících se slunci (např. dlouhodobě nemocní upoutaní na lůžko, staří lidé s poruchami pohybového ústrojí) a současně konzumujících potravu chudou na vitamín D, u žen v menopauze a lidí trpících ledvinovým selháním.

Nejkritičtější je nedostatek vitamínu D v dětství, kdy může docházet k poruše růstu chrupavek, kostí a zubů. Kosti jsou v důsledku avitaminozy měkké, lámavé a často se nenapravitelně deformují vlastní váhou těla. Toto onemocnění je známé jako křivice nebo rachitis. Proto jako prevenci proti křivici často naši předci užívali známý rybí tuk na lžičce.

U dospělých se poté projevuje nedostatek vitamínu D poruchou ukládání vápníků do kostí, čímž jsou kosti demineralizované, řídnou a stávají se křehčí a náchylnější ke zlomeninám. Toto onemocnění je známé jako osteomalacie.

Předávkování vitamínem D

Na rozdíl od vitamínů B-komplexu (vitamíny B1, B2, B4 atd.) není vitamín D rozpustný ve vodě, ale je rozpustný v tucích. Neodchází tedy z našeho těla močí, ale v těle se soustavně hromadí a tvoří se ho zásoba, kterou organismus při zvýšené spotřebě využívá. Pokud však budeme vitamín D užívat v nepřiměřených množstvích, hrozí nám toxické předávkování. Toxicitu vitamínu D snižuje vitamín A.

Dávky odpovídající cca 5-ti až 6-ti násobku doporučené denní dávky (25 µg) mohou vyvolat průjmy, pocit na zvracení, časté močení - s tím spojenou žízeň a psychickou podrážděnost. Citliví jedinci mohou reagovat na vysokou dávku vitamínu D vyrážkou, kruhy pod očima nebo svěděním kůže. Dále dochází ke kalcifikaci (převápnění) některých orgánů, jejíž výsledkem můžou být třeba ledvinové kameny.

Předávkování dávkami nad 400 mikrogramů/ml v séru způsobí zvracení, nechutenství a vysoký krevní tlak. Při opalování předávkování vitamínem D nehrozí, protože čím déle jsme vystaveni slunečnímu záření, tím více tvoří naše pokožka pigmentu (hnědne) a tím méně UV záření pronikne do spodních vrstev kůže - čímž dochází k omezení fotolýzy a tvorby vitamínu D.

 

Tento web používá soubory cookie. Dalším procházením tohoto webu vyjadřujete souhlas s jejich používáním.